Nejprve jsem bydlel 4 dny u Annie, usměvavé Thajky, která byla zajímavá tím, že měla byt polepený všemi možnými návody, například jak rozsvítit světlo nebo jak otevřít dveře. Měla mě ráda do chvíle, než se dozvěděla, že se pohybuji kolem IT, od té doby mě začala kontrolovat, zda netěžím kryptoměny a nekradu jí elektřinu (což dělali předchozí hosté). Pak jsem bydlel u jednoho Filipínce, to bylo fajn, protože Filipíny budou moje další destinace, tak mě zajímalo, jaké to tam bude, takže mi povyprávěl třeba o filipínském prezidentovi, který rád vyhazuje úředníky z helikoptéry a v mládí ve volných chvílích z vlastní iniciativy postřílel pár překupníků drog. A teď bydlím v hostelu jednoho milého staršího Thajce, který za mnou první den chodil co dvě hodiny a ptal se na detaily kolem cyklocestování, protože nemohl pobrat, že se dá celé Thajsko přejet na kole (o dalších zemích jsem mu raději ani neříkal).
Tady v Thajsku je jedna skvělá věc, která jinde v Asii není nebo není tak frekventovaná, a to masážní salóny. Jsou na každém kroku a jsou velmi levné (1/10 toho co v ČR), čehož jsem se rozhodl využít a podle referencí si našel jeden salón, který měl dobré hodnocení.
Po příchodu do salónu zasmrádlém po vonných tyčinkách mě pozdravilo 7 thajských masérek a jedna se mě ujala. Hezky se uklonila na thajský způsob, vrazila mi do ruky ceník, posadila mě před lavor a začala mi umývat chodila, což bylo tak příjemné, že jsem si ani nevšiml, že venku inzerují úplně jiné ceny. Poté se mě zeptala, kterou masáž jsem si vybral. Já jsem žádnou z nich neznal, takže jsem vyhodnotil hned tu první, traditional thai massage, jako vynikající vstup do světa masáží. Jemná thajská umývačka nohou se uklonila a přišla druhá Thajka, somatotyp thajská zápasníce/traktoristka (tady mě mohlo něco napadnout). Odebrali jsme se do třetího patra, kde mi poručila převléknout se do jiných hader. Poté se mě zeptala, zda chci “soft”, nebo “hard”. Nejsem z cukru, takže jsem si vybral “hard” verzi. Nutno říct, že jsem si představoval masáž jako ve všech filmech, jemné prstíky tancující po povrchu těla, oči zavřené, relax. Tak tohle tradiční thajská masáž není. Víceméně jde o hodinový pokus zlámat některou část těla, případně přetrhnout sval, obzvláště v hard verzi. Nicméně musím uznat, že pokud to člověk přežije, tak ten pocit pak je naprosto úžasný a od té doby už chodím k tankistce pravidelně obden. Jen zítra udělám výjimku, kousek ode mě je salón, kde masírují jen slepé Thajsky. Nevím, jak se budeme dorozumívat, naštěstí případný křik z přetrženého svalu je mezinárodní, takže to snad nebude problém.
A jinak na obrázku je taková netypická bangkokská policejní stanice (asi).
